Jak ztrácím a získávám ty nejbližší </3 II.

18. prosince 2010 v 18:55 | Lii * |  writing
Potom byl tábor, na kterej jsme jely společně. Tam se to všechno strašně změnilo. Začly jsme se hádat a bejt na sebe navzájem protivný. Kvůli každý píčovině jsme se chytly, byly jsme na sebe strašně hnusný. Ona chtěla jít do kavárničky (nádherný místo... obří stan napěchovanej horkou čokoládou a nejrůznějšíma čajema... jenom koberec na trávě, což jste uvítali v severním Německu :)) a já ne = hádka. Já si chtěla povídat s vedoucíma, ona ne = hádka.
simple-choice.blog.cz
Po prázdninách jsme se tak nějak přestaly tolik bavit. Omyl, já s ní. Největší chyba mýho života. Nebo přinejmenším jedna z největších. Přitom jsem si to v podstatě ani pořádně neuvědomovala. bylo to nechtěný. Začala jsem ji tak nějak nevědomky ignorovat, nevšímala jsem si jí a upřednostňovala před ní jiný holky ze třídy, konkrétně jednu... Bylo období, na který vzpomínám ráda i nerada - z jedné strany mi vycházelo jedno přátelství, z druhé strany mi umíralo to "důležitější", to významnější. Za nějakou dobu jsme si to vyříkaly a bylo to všechno zase jako dřív.
Ne, omyl. Nebylo to jako dřív... bylo to divný. Hodně divný. Když jsme se bavily, nemělo to tu jiskru. Takovou tu kamarádskou... jakoby to přátelský kouzlo, každej ví, o čem mluvím. Obě jsme to věděly, že to prostě není ono. Ale snaha tam byla, to určitě, jenom jsme každá měly někoho, koho jsme měly radši. A ten *někdo* nás pěkně zpracoval. Ke svýmu obrazu.

Rozhádaný jsme jely na lyžák. Jsem ten typ, kterej když se hádá, bere to s nadhledem a nepotřebuje dělat žádný blbý naschvály a tak, jenom ignoruju a myslím si svoje. Opak od mé exBF, která se prostě mstila. Vlastně to ani nebyla ona, ale ta její nová "kámoška". Začla mě nesnášet, dělat mi naschvály, mít blbý vtipy... bylo toho hodně, na všechno si už (díkybohu) nevzpomenu. Potom se všechno začlo obracet k horšímu, i ta slečna, se kterou jsem se začla bavit po táboře, se na mě vysrala a začla na mě házet špínu.
Samozřejmě následovalo podávání další přihlášky na gympl. Všimli jste si? Ráda utíkám od problémů, to je na tom smutný. Každopádně jsem se neučila vůbec. Absolutně vůbec. Hlásilo se 16O lidí a já byla 36. v pořadí. Celkem jsem to tušila, že se mi to povede. Na odvolání jsem se dostala úplně v pohodě. Takže no problema, alou na další školu!
simple-choice.blog.cz
Jasně, no problema. Zase špatně. Byl tu jeden "problém" a to další kamarádka... tentokrát to nebyla falešná svině, byla to zase spřízněná duše - tohle jednodušše vycítíte. Říkejme jí Pája ;D Přesto jsem školu fakt změnila. Kvůli a) rozšířené výuce angličtiny (která se nakonec ani nekoná), b) ráda poznávám nový lidi, jsem extrovert a nesnáším samotu.
Novej kolektiv byl... smíšenej. Řeknu to ve zkratce: máme tam dvě kurvy, lesbu, metalistky, šprtky, který všichni nesnášejí, partu, která mezi sebe nikoho nepustí (největší chlastači, huliči a nevím co dál)... a nejdivnější? Asi moje skupinka. Já + dvě slečny. Jo, zase trojlístek. No potěšpánbůh, je to dost podobný jako tenkrát, za mladejch juniorskejch let. Zase to pošťuchování, už jsem na to alergická. Jedna je necitlivá, nesnáší manželství, romantiku, dívčí romány a hodný lidi - jejím vzorem je Samantha Jones ze Sex and the City. Druhá je zakomplexovaná, neustále mi připomíná, že mi všichni lezou do zadku [umím se chovat k lidem tak, aby mi zobali z ruky... leccos jsem se naučila ;)], je taková nevýrazná, hodně se bojí.
Při psaní tohoto článku mi něco došlo. Nejsem druhá jako tenkrát, jsem první. Jsem nejhezčí z nás tří (jo, věřím si. Je kurva důležitý věřit si!), jsem nejoblíbenější, nejzkušenější, kluci o mě mají největší zájem. Jsem K. v našem kamarádství. Taková ta hlavní, ta šéfová... přesto nejsem doopravdy šťastná.
S Kájínkem jsme usmířený, za což jsem nesmírně, nesmírně moc vděčná. Je pro mě jednou z nejdůležitějších osob, je tu vždycky pro mě jako já jsem tu vždy pro ni. Občas je to jako dřív, když jdeme ven - s málokým se nasměju tolik, jako s ní. A to ona je tou Klárkou z minulého článku :))) což zdaleka není jedinej náš zážitek, zažila jsem s ní něco neuvěřitelnýho, což ale víme jenom my dvě, naše mámy a jedna společná kamarádka a taky to tak zůstane.
Dneska jsem si psala s Pájou. Taky člověk, kterýho si vážím. Hrozně moc. Dnes mi napsala, proč se nevrátím na jejich školu, jestli se mi tolik stýská. Vyrazilo mi to dech. Promluvila jsem si o tom s mamkou a - lepší známky atd. mám na téhle škole, co si budem povídat, žádná úroveň. Lidi jsou tu svým způsobem zlí, drzí, nezodpovědní - jednoduše státní škola. Ale mít tam hned dvě spřízněný duše?! :D ♥ je to těžký, neuvěřitelně těžký.
simple-choice.blog.cz /// ♥
Kájínek . Miluju ji ♥ ani si nedokážete představit, jak moc <333
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tynni* tynni* | Web | 18. prosince 2010 v 23:42 | Reagovat

Miláčku , já tebe taky :** hrozně moc :) ..

2 Candy-M Candy-M | Web | 19. prosince 2010 v 11:46 | Reagovat

Já jsem tam málem umřela smíchy ..ploužák zezadu bylo to nejmenší:D:D:D:D ty vole kdyžam začal sndavat tričko protože erotika prej vítězí ty vole :D:D

3 Jannie Jannie | Web | 19. prosince 2010 v 11:59 | Reagovat

pekný blog :)

4 Jannie Jannie | Web | 19. prosince 2010 v 15:22 | Reagovat

děkuju za tip příšte to tak udělám a jinak doufám že se ti líbí :)

5 Candy-M Candy-M | Web | 19. prosince 2010 v 19:44 | Reagovat

No jako češky jsou nejhezčí holky, tak to zkusil no :D
Tenhle večer byl opravdu legendární :D
Já bych to normálně zfilmovala a byl by to trhák:D
Takhle vtipnejch lidí jsem potkala málo..ale já tancuju u tyče, on řekne že vojede bedny a vyhrajem to a já sezačala u tyče klátit v naprostym záchvatu smíchu ..no supr:D

6 Dominica. Dominica. | Web | 20. prosince 2010 v 22:28 | Reagovat

já se jich musím taky zbavit jinak se s toho zblázním;//
Navíc moje nejlepší kamoška ta která mi je nejblíž bydlí v jiným městě takže se jí muže svěřovat aspon přes net.Protože ostatním už nevěřím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.